Srdcovka – srdíčka našich babiček

Není snad příhodnější květiny, kterou začít Puškvorcovy botanické šoty, než je právě srdcovka. Zvláště dnes, 30. dubna, v předvečer Prvního máje, svátku zamilovaných, kdy byste měli vyběhnout se svojí milovanou (milovaným) do přírody nebo do zahrady a hledat nějakou tu rozkvetlou třešeň k zulíbání, v nouzi alespoň plnokvětou třešeň sakuru, kterých je ve městě dost a jejichž květy už pomalu opadávají. Mimochodem – období květu sakur je v Japonsku národním svátkem Hanami a součástí předpovědi počasí ve státní televizi je popis fáze rozkvětu stromů a jmenování oblastí, kde vypukne růžový ohňostroj květů.

Ale o sakurách si povíme někdy příště, dnes je na pořadu dne srdíčková srdcovka.

Dicentra spectabilis, syn. Lamprocapnos spectabilis – Srdcovka nádherná je doma v Číně, několik druhů najdete i v Japonsku (možná i pod těmi sakurami 😊 a nízké druhy srdcovek, které se uplatní na zahradě ve skalce a kvetou později v létě, pochází dokonce ze severní Ameriky. V 19. století bylo v Evropě módní všechno z orientu – nejen umělecké předměty, porcelán, nábytek, malby, ale i rostliny z dalekého východu byly velmi žádané. Když v roce 1846 významný skotský botanik Robert Fortune přivezl z Číny do Anglie první srdcovky, byly součástí právě té velké orientální módní vlny. Nejdříve byly vzácným klenotem několika málo botanických zahrad, ale brzy se ukázalo, že jsou poměrně houževnaté a díky svému opravdu unikátnímu tvaru květu se rozšířily i do městských zahrádek, pak na anglický venkov a přes Německo se v druhé polovině 19. stol. dostaly první srdcovky i do zemí českých. Z Anglie pochází půvabné označení srdcovky jako "Lady in the Bath" – Dáma ve vaně. Proč takové poetické pojmenování ? Inu, když si vezmete jeden kvítek srdcovky, otočíte ho vzhůru nohama a prsty roztáhnete růžové osruhy květu, tak opravdu uvidíte střední bílou část květu jako panenku s rozpaženýma rukama, jakoby vystupovala z růžové vany !

(zvláště děti tento malý botanický zázrak svým rodičům rádi předvedou) 

České lidové pojmenování srdcovky ale nezůstalo nijak pozadu za Angličany a dodnes se místně používají názvy jako Venušin kočár, krvácející srdce, panenské srdce, Mariino srdce, Maminčino srdce, zahradní láska, srdíčko, srdéčko, lásečka … kdybyste se vydali po českém a moravském venkově, jistě byste od babiček z jejich zahrádek zaslechli i jiná originální pojmenování. Ale nejčastěji se jim říká pěkně a obyčejně – srdíčka.

Z původní přírodní botanické formy s růžovými květy vznikla náhodnou mutací bílá forma Dicentra spectabilis "Alba", dále byla vyšlechtěna odrůda se žlutými listy "Gold Heart" a novější odrůda je "My Valentine", s květy výrazně červenými. 

Jak srdcovku pěstovat ?

Srdcovštiny životní pochody jsou stále podřízeny místu jejího původu v čínských horských údolích. Navzdory tomu, že je v Evropě zvyklá a otužilá, stále si pamatuje svoji domovinu a brzy po odkvětu zatahuje – rostlině zežloutnou a seschnou listy a pak až do příštího jara zůstane skrytá v zemi jen svými dužnatými kořeny. Z toho důvodu je dobré ji sázet do trvalkových záhonů mezi takové druhy, které prázdné místo po ní zaplní svými listy. Je vhodné si místo srdcovky v záhoně označit třeba kolíky, abychom jí v létě při okopávání nepoškodili spící pupeny mělce pod zemí, příští jaro by pak už nevyrostla.

Není nijak náročná na stanoviště ani na půdu, poroste v každé zahradní zemi, která je neutrální až mírně zásaditá, raději na plném slunci. Poroste i ve stínu, ale na zastíněném stanovišti málo kvete. Srdcovka nemá ráda přesazování, protože její kořeny jsou dužnaté, málo větvené, sahají do větší hloubky a jsou křehké. Pokud chcete rozdělit velký starší trs, počítejte s tím, že rok dva potrvá, než se oddělky na novém místě uchytí a začnou být k světu. Jistější variantou je zakoupení rostliny v květináči, obvykle se prodává kvetoucí, vyberte ji pěkné místo na slunci a už s ní nehýbejte. Mnoho let může být na jednom místě a bude rok od roku mohutnější a krásnější. Starší trsy srdcovek směle dorostou i metr výšky.

Srdcovka byla nejdříve módním výstřelkem, poté klasikou venkovských zahrádek, pak upadla i do určitého zapomnění a byla považována i za jaksi staromódní květinu, ale dnes se těší opět zasloužené pozornosti a v trvalkovém záhonu na vaší zahradě nebude mít v době květu pražádnou konkurenci. Často kvete právě kolem druhé květnové neděle, na kterou připadá tradičně Svátek matek, takže i z tohoto důvodu je oblíbená jako dárek maminkám – ať už jako řezaná v kytici do vázy nebo jako sazenice v květináči … a maminka obdarovaná srdéčkem si ho může dál srdečně pěstovat 😊.

Mějte pěkný den, a nezapomeňte udělat někomu Radost 😊.

Honza Puškvorec